Nejčastěji převáděné nemovitosti a specifika smluv o jejich převodu
Rodinný dům
(stavba s pozemky)
Na označení domu číslem popisným, parcelním číslem pozemku, na kterém je postaven, uvedení obce a katastrálního území se zpravidla nezapomíná, častou chybou je opomenutí převodu souvisejících pozemků (například zahrady) nebo spoluvlastnického podílu na příjezdové cestě, která může být zapsána na jiném listu vlastnictví než ostatní nemovitosti. Při financování úvěrem banka často hlídá i to, zda má nemovitost právně zajištěn přístup z veřejné komunikace, zda jsou všechny stavby řádně zapsány v katastru nemovitostí, zda stavba nepřesahuje na cizí pozemek apod.
Byt
(jednotka s podílem na společných částech budovy a pozemku)
Je třeba důsledně rozlišovat, zda byla bytová jednotka vymezena podle zákona o vlastnictví bytů nebo podle občanského zákoníku, protože z toho vyplývají rozdíly v tom, jak má být jednotka ve smlouvě popsána. Nejčastější chybou je opomenutí nebo nesprávný popis podílu na pozemku, který k jednotce náleží. Prodávající může mít i spoluvlastnický podíl na nebytových prostorách v domě, podíl na příjezdové komunikaci, parkovišti, garáži apod. Sklep nemusí vždy patřit k bytu, ale může být i samostatnou nebytovou jednotkou, což je časté zejména u nových staveb.
Družstevní byt
(převod družstevního podílu v bytovém družstvu)
O převodu družstevního bytu se neuzavírá kupní smlouva, protože byt je ve vlastnictví družstva a nemůže být přímo předmětem převodu. Převádí se družstevní podíl (souhrn členských práv a povinností v družstvu). Převod se řídí zcela jinými ustanoveními než prodej nemovitosti, je upraven zejména zákonem o obchodních korporacích. Převodce by měl hlídat zejména to, aby smlouva o převodu družstevního podílu nemohla být družstvu doručena dříve, než bude zajištěno zaplacení úhrady (např. formou úschovy).
Garážové stání
(spoluvlastnický podíl na nebytové jednotce)
Garáž může být samostatnou stavbou, ale zejména v novějších domech se počítá i s parkováním ve společných garážích uvnitř budovy. Taková garáž může být součástí společných částí domu, ale častěji jde o nebytovou jednotku, na které mají vlastníci bytových jednotek v budově spoluvlastnický podíl, který je opravňuje užívat konkrétní parkovací stání. Nejčastější chybou je opomenutí podílu, který je spojen se spoluvlastnictvím garáže jako nebytové jednotky.
Nemovitost z pozůstalosti
(dědické řízení, nevyklizená neužívaná nemovitost)
Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele, ale do doby rozhodnutí o dědictví mohou dědicové vykonávat jen obvyklou správu pozůstalosti. Než notář potvrdí nabytí dědictví, nelze tedy nemovitost prodat. Dědicové často získají nemovitost, pro kterou sami nemají využití. Nemovitost bývá plná osobních věcí a před prodejem vyžaduje vyklizení a úklid, někdy dokonce i vymalování a údržbu. S hrazením příspěvků na správu domu a pozemku (u bytů) a záloh na služby však zpravidla nelze čekat na skončení dědického řízení, jinak hrozí vysoké nedoplatky a dluhy, které by mohly prodej zkomplikovat. Nejsou-li pochybnosti o tom, kdo bude dědicem, lze již před rozhodnutím o dědictví učinit první kroky k prodeji - vybrat realitní kancelář, nemovitost připravit k prodeji, nafotit, zadat inzerci, případně i uzavřít se zájemcem o koupi rezervační smlouvu. Trvá-li řízení o dědictví delší dobu, lze uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí. Kupující může v mezidobí řešit finacování kupní ceny.